Jedna z nejznámějších panovnic v historii lidstva byla nejen mocná, vzdělaná a bohatá, ale podle nejnovějších výzkumů nejspíše také hezky voněla. Díky archeologickým nálezům dnes moc dobře víme, že parfémy a vůně používaly ženy už ve starověku. A nyní se vědci pomocí moderních metod pokusili parfémy zrekonstruovat.
Starověký Egypt byl mimo jiné známý právě svou tradiční výrobou různých vůní, mýdel a parfémů. Bohužel, ačkoliv známe dost zachovaných psaných receptur, dodnes se nepodařilo žádnou z vůní zrekonstruovat, protože ty nejdůležitější ingredience byly ztraceny v překladu. To všechno změnil nález starověké továrny ve městě Timayy al-Imdid.
Vládkyně Kleopatra vystupovala především jako žena. A k ženám patří parfém
Kleopatra vládla ve starověkém Egyptě mezi lety 51-30 před naším letopočtem. A v tomto období byl jedním z nejoblíbenějších parfémů „mendesiánský parfém“. Název je odvozen podle města Mendes, odkud tento voňavý zázrak pocházel. Dnes se toto město jmenuje Timayy al-Imdid a právě zde archeologové v roce 2012 revoluční objev učinili.
V dobách vlády Kleopatry už měl starověký Egypt za sebou 3000 let zkušeností a úspěchů s výrobou toaletních vod všech možných vůní a mendesiánské parfémy byly v těch časech známé a ceněné v celém tehdejším Středomoří. Psané recepty se nám tak kromě egyptských zápisků dochovaly také ve staré řečtině. Pro přesnou rekonstrukci to ale až do nálezu bylo málo.
Průzkum oblasti v blízkosti města Timayy al-Imdid přinesl nad očekávání dobré výsledky. Objev téměř kompletní, původní mendesiánské parfumerie. Samozřejmě značně poznamenané zubem času. Přesto archeologové Robert Littman a Jay Silverstein našli spousty lahviček a amfor se zbytky původních parfémů.
Všechny cesty vedou do Prahy. Co spojuje Kleopatru s Českou republikou?
Teď už zbývalo jen propojit všechno dohromady. Recepty psané v hieroglyfech porovnat s dochovanými řeckými zápisky a nakonec obojí konfrontovat s analýzou nalezených původních vzorků. Za tímto účelem bylo třeba sehnat dohromady širší skupinku odborníků.
A zde se dostává ke slovu Česká republika. Konkrétně tedy Praha a její slavná Karlova univerzita. Právě na půdě této historické a uznávané instituce působí profesor řecké a římské filozofie, Sean Coughlin. Spolu s profesorkou egyptologie z berlínské univerzity, Dorou Goldsmithovou se pokusil znovu vytvořit starověkou vůni.
K tomuto použili rozličné moderní techniky, ve spojení s nejnovějšími překlady receptů. K rekonstrukci parfému tak uplatnili nejen experimentální archeologii, ale také třeba paleobotaniku. Spolu s technikami klasickými. A výsledek se dostavil.
Již v roce 2019 se v magazínu Smithsonite objevil článek, ve kterém oba výše zmínění profesoři odhalují: „podařilo se nám vytvořit silné, kořeněné, slabě zatuchlé vůně, které měly tendenci přetrvávat déle než moderní vůně“. Proces pokus-omyl zahrnoval přísady jako pouštní datlový olej, myrhu, skořici a borovicovou pryskyřici.
Parfém Kleopatry se po letech usilovného výzkumu ukazuje veřejnosti
První pokusy o rekonstrukci parfému legendární panovnice Kleopatry nebyly dokonalé, ale vypadaly natolik slibně, že se přidali další odborníci. Zejména bylo potřeba důkladněji prozkoumat všechny vzorky z naleziště v Mendesu. Dalším velkým dílem práce bylo experimentování s jednotlivými drobnými přísadami. To znamenalo také důkladnější překlady zachovaných textů.
Bylo toho dost, ale tvrdá práce týmu profesionálů přinesla své výsledky. V roce 2021 publikoval odborný magazín Near Eastern Archaeology k tomuto tématu publikaci Eau de Cleopatra: Mendesian perfume and Tell Timai s citací „Jedna konstelace proměnných vytvořila vůni, která byla mimořádně příjemná, s kořenitým základním tónem čerstvě mleté myrhy a skořice a doprovázená sladkostí. Zůstal silný téměř dva roky, což je kvalita spojená s egyptskými parfémy již v době Theofrasta“.
Eau de Cleopatra – jak to celé dopadlo?
První verzi parfému Eau de Cleopatra si mohli vyzkoušet návštěvníci muzea National Geographic v americkém Washingtonu. Znovu vytvořená starověká vůně byla pro expozici „Queens of Egypt“ zajímavým moderním doplňkem. Ovšem na chlup stejný parfém, jaký používala Kleopatra, to není.
Sami vědci přiznávají, že ještě pořád je s čím experimentovat a nad čím bádat. Ačkoliv je jisté, že se tým původní vůni velmi přiblížil, některé složky jsou stále ještě nejasné. Například, když recept vyžaduje borovou pryskyřici, měla by pocházet z borovic nebo cedrů? Více než vonné ingredience obsahuje tato směs protiplísňové a antibakteriální látky, které pomáhají blokovat nepříjemné pachy a umožňují lepší šíření samotné vůně.
I když se nám naprosto stejný parfém, jaký používala Kleopatra, nejspíš nikdy vyrobit nepodaří, máme dnes možnost přičichnout k vůni, která je té původní aspoň natolik podobná, jak nejlépe to dokážeme. Eau de Cleopatra, vůně opravdu starých časů.
Zdroj: Smithonianmag.com.